V roce 2015 nastoupila do organizace na post ekonomky. O pět let později byla jmenována do funkce ředitelky. V rozhovoru otevřeně hovoří o svých profesních začátcích, výzvách i úspěších organizace, která prošla zásadní proměnou. Jaké priority si stanovila při nástupu do funkce? Jak se za posledních deset let změnily potřeby klientů a kam směřují plány do budoucna? Nejen o tom jsme si s paní ředitelkou povídali v tomto inspirativním rozhovoru.
Vzpomenete si na Vaše začátky, když jste v roce 2015 do organizace prvně nastoupila?
Po odchodu z veřejné správy jsem hledala své další životní uplatnění. V rámci výběrového řízení mi byla nabídnuta pracovní pozice ekonomky v organizaci. Situace v té době nebyla úplně snadná, protože za rok 2014 nebyla ze strany zřizovatele schválena účetní závěrka organizace, což představovalo poměrně velký problém. V ekonomické oblasti bylo třeba vypořádat se s některými účetními skutečnostmi, nastavit některé procesy a postupy jinak a nově. To se samozřejmě dotknulo práce celého ekonomického úseku ředitelství, některé věci jsme museli opravdu tvrdě odpracovat. Jako jedna z nejdůležitějších činností z té doby se mi vybaví agenda zpracování veškerých příjmů za pobyt, stravu a péči od klientů, kterou jsme začali v plnosti elektronicky zpracovávat s plnou provazbou do účetnictví. Podotýkám, že v té době jsme byli opravdu velkou organizací s cca 1300 klienty, bylo tedy nutné vše dostat do systému a automatického zpracování.
V roce 2018 jste se pak stala koordinátorkou řídících koncepčních činností. Co tato role obnášela a jak ovlivnila Váš profesní růst?
Obsah vyplýval ze samostatného názvu pracovní pozice. Pozice byla těsně spojena se vznikem nových služeb, které nám vznikaly během transformace domovů pro osoby se zdravotním postižením, především tedy se vznikem služeb chráněné bydlení. Během času se proměňovala i skladba sociálních služeb v rámci organizace, docházelo k útlumu či rušení jiných sociálních služeb, například týdenních a denních stacionářů. Došlo také k útlumu lůžek na seniorských domovech a jejich překlopení na tolik žádaná lůžka pro klienty s Alzheimerovou či jinou demencí. V té době jsem už měla také možnost více nahlédnout pod pokličku práce Ministerstva práce a sociálních věcí. Současně jsem v pozici koordinátorky zastávala také funkci zástupce ředitele organizace.
Na pozici ředitelky jste byla jmenována v roce 2020. Jaké byly Vaše hlavní priority po nástupu do této funkce?
Při nástupu do pozice ředitelky jsem přemýšlela o uchopení vedení. Pro sebe, v rámci vedení velké organizace poskytující pobytové sociální služby, jsem si stanovila tři základní body. V první řadě jsme tady pro klienty. Kvůli nim tato služba existuje, a proto pro nás musí být klient vždy na prvním místě. Dále jsem si uvědomovala, že sociální služby vytvářejí pracovníci. Všichni pracovníci na jakékoliv pozici jsou důležití a všichni společně tvoříme mozaiku sociálních služeb. Pro ředitele velké organizace jsou také stěžejními spolupracovníky vedoucí jednotlivých služeb, kteří stojí na přídi lodi své konkrétní služby. Třetí důležitou oblastí je prostředí, kde žijeme a kde žijí naši klienti. Prostředí má na kvalitu života zásadní vliv, proto je třeba věnovat pozornost budovám, objektům a materiálně technickému vybavení prostor, kde poskytujeme služby. K těmto bodům se opakovaně vracím. Jsou pro mě platné stále, nejen při nástupu do pozice ředitelky.
Můžete se podělit o klíčové milníky a úspěchy, kterých organizace dosáhla pod Vaším vedením?
Za opravdu klíčové považuji zavedení paliativní péče do systému poskytované péče v domovech pro seniory, otevření odlehčovací služby pro děti a mladistvé dospělé v Kunovicích – Na Bělince, otevření služby Domov se zvláštním režimem na Velehradě Buchlovské pro osoby s mentálním nebo
kombinovaným postižením a poruchami chování. Dále za klíčové považuji rozdělení organizace, které se uskutečnilo před dvěma lety odštěpením našich služeb v okrese Kroměříž a vytvořením nové právní organizace s názvem Sociální služby Haná. O rok později došlo k odštěpení dalších služeb na uherskobrodsku a části okresu Zlín a v roce vznikla další organizace – Sociální služby Olšava. Tímto odštěpením nám pak zůstaly sociální služby v Obci s rozšířenou působností Uherské Hradiště v radiusu cca 20 km a o cca 650 zaměstnancích. Jsem také velmi ráda za získání 2 pozemků pro budoucí výstavbu domovů pro osoby se zdravotním postižením komunitního typu.
Jaké výzvy jste musela překonat během svého působení ve vedení organizace?
Start v ředitelské pozici byl poměrně ostrý a dramatický, protože jsem byla jmenována k datu 1.2.2020 a už v březnu 2020 začala celosvětová pandemie Covid 19 se všemi opatřeními, důsledky a dopady do sociálních služeb. Stejně tak jsme v době Covidu stáli před úkolem zřídit v nebývale krátkém časovém úseku odlehčovací službu, se kterou nikdo z nás neměl zkušenosti. Covidová doba byla pro nás všechny velmi těžkým obdobím. Stejně tak i rozdělování organizace bylo velkou výzvou, díky které jsme přešli k uchopitelnějšímu a smysluplnějšímu poskytování sociálních služeb v daných územích.
Jak se podle Vás změnily potřeby klientů sociálních služeb za posledních deset let?
Velmi, velmi výrazně. Klientela jednotlivých domovů a jednotlivých sociálních služeb se výrazně obměnila. Do domovů pro seniory i domovů pro osoby se zdravotním postižením jsou nyní přijímány pouze osoby s plnou odkázaností na pravidelnou pomoc, péči a podporu, kterou už není možné zabezpečit v jejich domácím prostředí. v sociálních službách. Narůstá potřeba sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním, poruchou autistického spektra, neurodegenerativním onemocněním nebo po vážných cévních mozkových příhodách. Změna klientely vyžaduje velký nárok na počet i odbornou připravenost pracovníků v sociálních službách.
Jakým způsobem se organizace přizpůsobila těmto změnám a jaké nové služby byly zavedeny?
Snažíme se stále o personální posílení a dostatečný počet pracovníků v sociálních službách, nicméně je to dlouhý a vyčerpávající proces. Snažíme se o poskytování péče podle individuálních potřeb klienta, ale pokud není personál, není to možné. Snažíme se využívat jiné způsoby dorozumívání s klienty, kteří z různých důvodů nemohou mluvenou řečí komunikovat nebo jen v omezené míře. Věnujeme pozornost kvalitě života u paliativních klientů. V nejzákladnější rovině podporujeme vnímání, komunikaci a pohybové schopnosti klientů v rámci bazální stimulace.
Jak hodnotíte spolupráci s týmem a jaký význam přikládáte týmové práci v sociálních službách?
Velkých věcí většinou dosáhne člověk jen ve spolupráci s druhými a v sociálních službách to platí dvakrát. Týmová spolupráce je klíčová, musí jít od ředitelství, přes managment služby až ke všem jednotlivým pracovním kolektivům. Týmovost v sociálních službách ještě více podtrhuje také důraz na to, aby při poskytování služby měli pracovníci stejný, jednotný přístup, což je pro naše klienty důležité.
Všechno to, co se nám podařilo zrealizovat a dosáhnout, je zásluha celého týmu naší organizace. Podtrhuji, že není nevýznamných pracovních pozic, všichni sehrávají svoji jedinečnou úlohu.
Jaké jsou Vaše vize a plány do budoucna?
Plány máme smělé, velké v oblasti investic. Projektujeme a budeme stavit nový Domov pro osoby se zdravotním postižením v Uherském Ostrohu pro 18 klientů, současně projektujeme a chystáme výstavbu nového domova pro děti do 18 let v kapacitě 12 lůžek a odlehčovací službu pro děti do 18 let v Jarošově v kapacitě 3 lůžka. Máme zpracovanou studii na nový domov pro seniory v kapacitě 70 lůžek v areálu uherskohradišťské nemocnice a dále studii pro domov se zvláštním režimem v kapacitě 70 lůžek na Velehradě Buchlovské. Kromě velkých investičních akcí pokračujeme v procesu transformace domovů pro osoby se zdravotním postižením, ve strategii personální stabilizovanosti služeb a samozřejmě se chceme zaměřovat na co nejlepší poskytování sociální péče na všech místech našich služeb.
Co Vás osobně nejvíce motivuje a naplňuje ve Vaší práci?
Smysluplnost práce. Konečný efekt práce může mít konkrétní dopad na péči konkrétních klientů.
Pojďme se trochu zaměřit na Vás. Když zrovna nepracujete, jak nejraději trávíte volný čas?
Jsem milovník venkovního prostředí. Ve volném čase dýchám čerstvý vzduch a chodím a chodím, takže oblíbená z mé strany je pěší turistika. Ta může být odpočinková aktivita, ale často i při chůzi se mohou vynořit pracovní podněty a nápady. Chůze může být a často je i inspirativní. Užívám si také termální lázně a wellness v jakékoliv podobě. Těší mě, pokud se daří všem květinám, zvláště letničkám na mé zahradě. A velkou radostí jsou pro mě setkání s mými nejbližšími, s mou rodinou a bezprostředností vnoučat.
Co Vás během dne vždycky potěší, i když je náročný?
Je to velmi různé, snažím se všímat pozitivních věcí i maličkostí kolem sebe, ze kterých se skládá náš život. A že jich kolem sebe všichni máme! Může to být dobrý oběd, voňavá káva, milá SMS od manžela, rozkvetlá orchidej na pracovním stole, sluneční paprsky za oknem kanceláře, mávající děti ze školky na procházce, pohled do očí našeho spokojeného klienta, setkání s pracovníkem, pro kterého je jeho práce také jeho koníčkem nebo i to, když se podaří vyplnit požadované výkazy a tabulky. Aby ředitele nesemlela náročnost pozice, je důležité zachovat si zdravý odstup a dívat se na věci s určitým nadhledem a vědomě svoji mysl nastavovat na pozitivnost a motivovanost.
Existuje nějaký sen nebo cíl, který máte mimo pracovní oblast a ráda byste si ho jednou splnila?
Sny a cíle mají být, i když se nám mohou zdát v tuto chvíli z různých důvodu nedosažitelné. Od toho jsou to přece sny, takže – dosáhnout dovednosti anglického jazyka na úroveň C.
Jak Vás ovlivňuje kontakt s lidmi, se kterými pracujete? Máte nějaké osobní motto, kterým se řídíte?
Práce v sociálních službách pro mě osobně přinesla daleko hlubší vnímání individuálnosti každého člověka, jeho jedinečnosti a hodnoty lidského života, bez ohledu na jeho zdravotní stav nebo handicap. Mottem je myšlenka, kterou si opakovaně uvědomuji – každý den je příležitostí změnit něčí život.
Kdybyste měla na závěr popsat svou práci jedním slovem, jaké by to bylo?
Pardon, jedno slovo to nebude – je to jízda!
