Dobrovolnictví

Nela, 18 let

„Už jako malá jsem cítila, že mě to táhne ke starým, nemocným a postiženým lidem. Touha pomáhat ve mně rostla a já věděla, že jednou bych chtěla pracovat v sociálních službách.

Domov pro osoby se zdravotním postižením v Kunovicích na Bělince, kam nyní docházím, je přímo spjatý s mým dětstvím. Po základní škole jsem se pak do něj dostala jako účinkující na vánoční besídce. Po vystoupení mě pracovnice zavedly za ležící holčičkou Janou. Poznala mě, usmívala se, pamatovala si mě.

Do domova teď docházím pravidelně a potkávám se s různými klienty. Každý je jiný, má svůj příběh i své potřeby. Učím se přistupovat ke každému individuálně, s respektem a trpělivostí. Silné pouto jsem si vytvořila s klientkou Haničkou, která trpí těžší formou Apertova syndromu. Je jiná, ale má neskutečnou vůli a pokoru. Zvládá každodenní život s odvahou, je šikovná a inspirativní. Je pro mě důkazem toho, že i přes velké překážky lze žít plnohodnotně. Dobrovolnictví mi dává směr, radost i vnitřní klid. A ukazuje mi, že pomoc druhým není o velikých činech, ale o obyčejné lidské přítomnosti."

Lubomír, 51 let

„Dobrovolnictví si mě našlo samo. Cítil jsem potřebu věnovat čas a energii něčemu, co má smysl. Co pozitivně ovlivňuje nejen jednotlivce, ale i společnost jako celek. Když se mi první organizace, kterou jsem oslovil, neozvala, přišel mi do ruky letáček Maltézské pomoci. A bylo rozhodnuto – stal se ze mě rytíř. Žiji nedaleko Domova pro osoby se zdravotním postižením Na Kopánkách ve Starém Městě, a tak byla má volba místa dobrovolnictví přirozená.

Přidělili mi klienta, který si přál parťáka na šachy. Já jsem šachy neuměl, ale on mě začal učit. A tím, jak mě učil, doslova ožil. Po dvou letech byl přemístěn do Domova pro seniory v Buchlovicích. Myslel jsem, že tím vše končí, ale ne. Vídáme se dál, jednou za čtrnáct dní. Hrajeme ostré šachové partie a on se díky tomu dostane i mimo uzavřené oddělení.

Ve Starém Městě jsem mezitím navázal nový vztah s dalším klientem, bývalým vášnivým cyklistou. Vedeme si cyklistický deník nebo probíráme chemii u interaktivního multimediálního stolu. Je to přátelství, které má hloubku. Pro mě je dobrovolnictví kombinací odvahy a síly. Dává mi to energii a pocit smysluplnosti.“